Proč se tak děti chovají?


Každý náš čin, myšlenka, akt jsou motivované naplňováním nějaké potřeby. To, že si motiv

právě neuvědomujeme, že nám není znám, neznamená, že neexistuje. Potřeby a jejich

naplňování jsou hnacím motorem, stojí za naším snažením, činností, chováním. Tak je to

u dospělých lidí a tak je to i u dětí. Hned po narození přesně vědí, že potřebují jíst,

spát, přebalit, pohladit…

Oznamují to pláčem, protože neumí mluvit a k uspokojení svých potřeb potřebují jiné lidi. Rodiče si obvykle uvědomují, že jejich děti je potřebují, ale často jen velmi těžko hledají správnou míru naplňování potřeb dětí i reagování na jejich projevy, kterými potřeby vyjadřují.

Často slýchám stížnosti rodičů, že jejich děti nechtějí dost spát, že se nechtějí přiměřeně oblékat, dost jíst. Ale co znamená dost a přiměřeně? Vždyť každý jsme jiný, a zatímco já se už třesu od zimy, jiným ještě zima být nemusí, ačkoli ti jiní pociťují hlad, když já hladová ještě nejsem.

Pyramida potřeb

Podle amerického psychologa A. H. Maslow jsou potřeby uspořádány hierarchicky.

Základem pyramidy jsou fyziologické potřeby (jídlo, spánek, vylučování…), které musí být uspokojeny, aby se mohly naplňovat potřeby stojící nad nimi. Například potřeba bezpečí. Chápeme ho jako jistotu, domov, stálost, pravidla a hranice. Když dítě necítí jistotu a hranice, vzniká chaos, který je nebezpečný, protože se nemá o co opřít. Takový chaos dnes často vzniká právě volnou výchovou, kdy rodiče nestanoví žádné hranice a dítě netuší, v jakém

prostoru se může pohybovat. Potřeba bezpečí je velmi důležitá i jako podmínka

efektivního učení. To znamená, že pokud se dítě ve škole necítí v bezpečí, například kvůli

špatným vztahům se spolužáky nebo učiteli, nemůže se věnovat učení a zjišťování

nových informací. Další z potřeb, kterou potřebuje mít dítě uspokojené, je potřeba

lásky a přijetí. Každý rodič, pečující o své dítě, je přesvědčen, že ho miluje a

zahrnuje láskou. Ale zároveň k dětem často přistupujeme s podmínkami, dáváme jim

najevo, že je nepřijímáme takové, jaké jsou. Jsou přijímány, když si uklidí, když se dobře učí,

když udělají to, co od nich chceme. To ale není bezpodmínečná láska a děti se v

takových podmínkách necítí milované. Když se dětí ptaly, proč si myslí, že je jejich máma

miluje, odpovědi byly velmi různé: "Protože se mnou dělá úkoly." "Protože, když jsem nemocná, uvaří mi čaj. "" Protože mi to říká. "" Protože mi dá pusu na dobrou noc. "" Protože mi koupila novou

panenku. "Další potřebou v pyramidě potřeb je potřeba uznání, ta znamená ocenění,

úctu, vlastní důležitost. Každý chce být uznávaný, oceněný jinými, a často pro to udělá

cokoli. Děti nevyjímaje. Vzpomeňte si na to, až budou zase křičet a "zlobit“…

Potřebou na vrcholu pyramidy je potřeba seberealizace, tedy potřeba rozvíjet se, učit se

nové věci, růst, objevovat a porozumět světu. Malé dítě je přirozeně zvědavé, chce

vědět, jak věci fungují, vše ho zajímá, vše chce prozkoumat. Dokáže se i stokrát

zeptat proč nebo jak, což může být někdy iritující a otravné. Ale ono nechce

otravovat, ono potřebuje vědět. Je na rodičích, na dospělých, aby tuto přirozenou

zvědavost neubili odměnami, tresty, známkami, výhrůžkami…

Co jsou naše motívy?

Určitě je smysluplné rozumět potřebám dítěte, ale nedá se to, aniž by dospělý člověk nejdříve

neporozuměl vlastním potřebám, které ho motivují ke konání. Pokud budu znát motivy

svého jednání, mohu komunikovat s ostatními jasněji, a tím se vztahy zlepší. Pomáhá

také uvědomění si, že každý člověk je ve své podstatě dobrý. Motivem, proč jedná, jak

koná, je uspokojování jeho potřeb. Z toho vyplývá, že děti nám nedělají schválnosti, ani nás

nechtějí vytočit. Je pravda, že přesně vědí, na "jakou strunu zahrát", přesně vědí, kde je

naše slabší stránka, tedy oblast, kde máme větší strach. Ale dělají to jen proto, že

uspokojují své potřeby. Pokud si to uvědomíme, pomůže nám to k nadhledu a k větší

emoční pohodě. Protože se spíše budeme zamýšlet nad tím, co našemu dítěti chybí, co

potřebuje. Budeme tedy zjišťovat příčinu jeho chování a ne vzájemně mezi sebou bojovat.

Jsem přesvědčená, že když jako rodiče budeme empatičtí k potřebám dítěte a zároveň k našim

vlastním potřebám, děti se to od nás naučí. Budou umět uspokojovat své potřeby,

nebudou se potlačovat a zároveň dokáží být empatické k potřebám ostatních, takže se

všem bude žít lépe.

Více k tomuto tématu se můžete dozvědět na konferenci "Výchova k životu" napr. aj na přednášce Vladimíra Hambálka - Jak si porozumnět když jsme spolu, no každý v jíným vesmíru

#dítě #potřeby #motívy

Featured Posts
Recent Posts
Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square

Jadranská 31/A,

841 01 Bratislava

Slovensko

Tel: +421 917 777 653

info@vychovakzivotu.com

Jeremenkova 17
147 00 Praha 4
Česká republika

  • White Facebook Icon
  • White Twitter Icon
  • White Instagram Icon

© 2017 by 4zmysly.