Tel: +421 917 777 653

info@vychovakzivotu.com

Jadranská 31/A,

841 01 Bratislava

Slovensko

© 2017 by 4zmysly. 

  • White Facebook Icon
  • White Twitter Icon
  • White Instagram Icon

Jeremenkova 17
147 00 Praha 4
Česká republika

February 5, 2018

Please reload

Recent Posts

Môžeme deťom veriť?

April 13, 2018

1/10
Please reload

Featured Posts

Soutěžení ve vzdělávání

February 21, 2018

Různé vzdělávací přístupy vycházejí z odlišné filozofie. Nedávno jsem se dostala do diskuze o dobrých výsledcích, které byly dosaženy v soutěžně nastaveném prostředí. Jako psycholožka si automaticky kladu otázku, zda dobrý výsledek znamená i dobrý život.

 

Moje životní filozofie by se dala shrnout pár slovy: umět si najít své místo ve společnosti a těšit se z toho, že mohu přijímat i dávat. Pro mě je předpoklad dobrého života schopnost být v souladu s lidmi kolem mě. První bývají obdivováni nebo nenáviděni a v obou případech osamělí.

 

Trochu z neurovědy

Kromě pomyslného filozofického rámce, ve kterém se jako učitelé a plánovači vlastní strategie lišíme, existují i ​​fakta, na které naše osobní názory nemají vliv. Mluvím o fungování naší centrální nervové soustavy. Neurovědci angažující se ve vzdělávání, například známá Michaela Tilton nebo John Medina, prosazují snížení míry stresu při vyučování. Jsou proti zmiňované soutěživosti, známkování a jakékoli formě porovnávání ve skupině. Důvodem je, že porovnávání lepších a horších vede ke zvyšování napětí. Psychické napětí burcuje mozek ke zvýšené aktivitě. Do této doby by to bylo fajn. Pokud chceme učit, dítě musí být v aktivním modu. Avšak tento typ nabuzení produkuje stresové hormony. Jedna z jejich různých vlastností je, že blokují tvorbu nových spojů v mozku. Nepřekvapí, že nový poznatek setrvá v hlavě pouze za předpokladu, že se utvoří kvalitní nový neuronální spoj. To je z neuropsychologického hlediska definice učení. Čili představa, že se naučíme víc, když budeme soutěžit, je pro neurovědce stejně absurdní, jako chtít vzlétnout silou vůle.

 

Trochu ze psychologie

Klasická experimentální psychologie také nenahrává modelu, kdy učení je prostředkem a ne cílem. Výzkumy ukázaly, že pokud jsou účastníci motivováni dokázat své kvality, ke zvýšení výkonu docházelo pouze při manuálních a fyzických činnostech. Při mentálních úlohách kvalita výkonů naopak, oproti běžnému standardu osoby, klesala. Při experimentování s motivací se zjistilo, že pokud děti pracovaly s vidinou odměny resp. oceněním za úspěch, začaly se vyhýbat těžkým úkolům. Volily lehké úkoly, jely na jistotu, zbytek vymezeného času se nudily a celý experiment hodnotily negativně. Pokud pracovaly a objevovaly bez vnější motivace, vybíraly si náročnější zadání, pracovaly až do vypršení limitu a experiment hodnotily pozitivně. Při experimentech s dospělými se zjistilo, že při kreativních rolích se výsledky zhoršovaly v přímé úměře k nárůstu výšky odměny.

 

Trochu ze světa práce

Pro drtivou většinu pracovních pozic je nezbytné dokázat kooperovat. Ne náhodou firmy mnoho investují do budování týmů a rozvoje interpersonálních dovedností u svých zaměstnanců. Svého času jsem pracovala jako lektorka na takových akcích. Ze zkušenosti vím, že soutěživý zaměstnanec je špatná investice. Je těžko akceptován kolektivem, neboť je naučen jít sám za sebe a být nejlepší. I přes velkému úsilí u těchto účastníků se jim stávalo, že zhoršili výsledek skupiny. Prohru v aktivitě vždy nesli jako velké selhání. Obvykle sklouzli do obviňování kolegů a lektorů. Při rozborech jsme často končili při analýze pracovních konfliktů, neboť základní nastavení těchto zaměstnanců bylo zcela odlišné než u jejich kolegů.

 

Trochu ze života

Pro srovnání školství ve Finsku se řídí vysoce kooperativní strategií nejen v třídách ale i mezi učiteli a školami. Naproti tomu v Japonsku nebo v Jižní Koreji je model vysoce soutěživý. Podle měření OECD všechny tyto země dosahují skvělých výsledků. No mezi čísly najdeme i taková měření: ve Finsku pouze 7% žáků cítí úzkost při práci na matematických zadáních oproti 52% v Japonsku. Finsko kromě toho dosahuje nejvyššího hodnocení soutěživosti v ekonomice ale Japonsko a Jižní Korea ne. Zato jsou v počtu sebevražd mezi ekonomicky vyspělými státy na prvních příčkách. Specificky se potýkají s mládežnickými sklony k sebevraždám. Průzkum v letech 2005-2007 zjistil, že 91% z nich bylo kvůli problémům spojenými se školou. Ijime je název pro šikanu v japonských školách. Sociologové ji považují za horší sociální problém než v jiných zemích. Výzkumy ukazují, že příčina proč selhávají všechny preventivní programy, tkví v tom, že je důsledkem akademického tlaku na žáky.

 

Závěr si udělá každý sám v souladu se svými hodnotami a svou filozofií. Já budu určitě raději, pokud z mých synů vyrostou šťastní údržbáři jako nešťastní výkonní ředitelé.

 

K tématu vzdělávaní máme připravenou panelovou diskusi v neděli doobeda na konferenci Výchova k životu, kde budou diskutovat zástupci různych směrů vzdělávání.

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square